Christopher Angel
Ahoj! No vůbec nevím, kde začít, je toho tolik, kolik toho o sobě můžu říct! Ale asi začnu obyčejně, pak se ale dostanu k tomu zajímavýmu, slibuju! Takže, jmenuju se Chris a je mi 37.
Asi bych se popsal jako takovej ten chlápek, kterého si všimnete, když vejdete do místnosti – ne proto, že bych byl nějak extra okouzlující (to jen trošku), ale spíš proto, že začnu okamžitě mluvit a pravděpodobně nepřestanu, dokud mě někdo nezastaví. Co na tom, někdy jsou moje monology trochu dlouhé, ale hej, mám toho tolik co říct! Baví mě to. Miluju to!
Moje bujná fantazie je fakt něco
Pyšním se sytě modrýma očima po mé matce, s ní mám skvělý vztah. Hrozně rád poslouchám, jak vypráví příběhy z dětství, zbožňuju ten, jak jsem mladšímu bráchovi házel míč a on spadnul na skleněný stůl a trošku si rozbil hlavu. Ale jen pár stehů, nic vážnýho, fakt!
No abych se vrátil k tomu, jak vypadám, no tak mám krátké hnědé vlasy a vousy – nic extra, ale aspoň to ladí, že? Moje lícní kosti jsou dost výrazné, takže si často dělám srandu, že bych snad mohl hrát ve filmu jako nějaký sexy idol. Což je vlastně docela vtipné, protože filmy jsou moje práce i vášeň. Píšu scénáře, protože moje bujná fantazie je fakt něco a miluju každou minutu tohoto procesu. Ale díky tomu mám aspoň finanční svobodu!
Měřím 180 cm a jsem spíš hubenější typ, bohužel, vždycky jsem chtěl svaly jako má třeba kámoš Peter, ale můj metabolismus moc nespolupracuje, i tak se ale snažím udržovat ve formě. Rád chodím do fitka, i když někdy mám pocit, že si tam spíš povídám, než cvičím. To hlavně s Peterem, nepamatuju si, kdy jsem byl naposled cvičit sám, s Peterem je to prostě lepší, pak zajdem ke mně na pivko a dál kecáme. Jsme horší jak drbny, ale nikomu to neříkejte, to je tajné, jo?
No pokud jde o oblékání, cítím se dobře v elegantním obleku, vypadám hrozně důležitě a upřímně… ty ženské pohledy si pak užívám. Ale i ve sportovním se cítím dobře. Záleží na náladě a příležitosti.
„Píšu scénáře, protože moje bujná fantazie je fakt něco.”
„Blízcí mi říkaj, že to s tou dobrosrdečností někdy přeháním.”
Rodina je pro mě všechno
Jsem ten typ člověka, který by vám dal poslední košili. Vážně, blízcí mi říkaj, že to s tou dobrosrdečností někdy přeháním, ale já si to nemyslím. Měl bych prý víc myslet na sebe, ale já si nemůžu pomoct. Vidět úsměv na tváři někoho, komu jsem pomohl, je pro mě ta nejlepší odměna!
Moje rodina je pro mě všechno. Mám starší ségru Carly, která je ředitelkou školy (jsem na ni fakt pyšnej), díky ní umím být tak chápavý vůči ženám, to hlavně ona mě naučila, jak se k nim chovat. Ženy je třeba respektovat (a hodně mazlit, jen ne ty cizí, ty zas musíme od slizounů chránit).
Mám ještě mladšího bráchu, ale bydlí si v jiným státě, achjo a pak mám moji úžasnou mámu Lisu. Je to nejlepší žena pod sluncem, to vám říkám. O všem spolu mluvíme a jelikož je to ženská, tak má vždycky pravdu a když je to ještě k tomu máma, platí to dvojnásob! No prostě svou mámu celým srdcem miluju.
A pak je tu Peter, můj nejlepší kámoš. Říkáme si bráchové, i když nejsme pokrevně příbuzní. Trávíme spolu tolik času, že nás lidé často zaměňují za skutečné sourozence. Má sice doma přítelkyni, ale (naštěstí) dělá v cestovce, tak je furt pryč a s Peterem tak můžem být často spolu. Nepřeháním, když řeknu, že je u mě v baráku třeba třikrát do týdne a o víkendu do toho zajdem ještě na golf. Pak do toho společný fitko.
No dobře, možná jsme spolu furt, ale je to fakt nejlepší společník, ví všechno, jakože fakt všechno, je děsně chytrej a nikdy mě neodsoudí. Je taky docela ukecanej, tak nikdy nedojde téma a pořád se smějem. Je to skvělý!
Co se týče koníčků, je toho hodně. Kromě psaní scénářů rád cvičím, chodím na procházky a hraju na klavír. Dřív jsem maloval, ale teď svou kreativitu vybíjím spíš v kuchyni. Moje čokoládové sušenky jsou vyhlášené! A mám takovou zvláštní zálibu – miluju projížďky autem v dešti. Je v tom něco uklidňujícího a inspirativního. Fakt to mám rád!
Když mě něco zasáhne, uzavírám se do sebe
Mým velkým snem je mít jednou vlastní rodinu. Čtyři děti, to by bylo něco! Zbožňuju děti a myslím, že bych byl skvělý táta. Jen by to chtělo ještě někoho, s kým tu rodinu založím, to se mi zatím ještě nepoštěstilo. (Možná mám pořád jednu ženu v hlavě, se kterou jsem byl, ale už je to velká spousta let a možná mám pocit, že jí moje srdce pořád patří? Ale jen možná).
A když už jsme u tohohle, nechtěl jsem tu něco takového psát, jelikož chci šířit jen pozitivitu, ale asi nastíním i mou trošku slabší stránku. Když nastane něco, co mě opravdu zasáhne, uzavírám se do sebe. Tak se dá poměrně snadno zjistit, když mě fakt něco bolí.
To jde ruku v ruce s mou (dobře, někdy až moc) citlivou povahou, ale taky jsem člověk. A nesejde na tom, že jsem chlap, taky brečím! A je to lidský a normální. Nebudu tvrdit, že se mi za to nikdo nikdy nesmál, jenže já si za tím stojím. Ale zpátky do pozitivity!
Vím, že někdy můžu být trochu moc. Moc mluvím, moc se snažím pomáhat, moc se starám. Ale víte co? Tak to prostě je. Chci, aby lidé kolem mě byli šťastní. Chci šířit pozitivní energii a lásku. A ano, přiznávám, že mi dělá dobře, když můžu být středem pozornosti a bavit ostatní.
Jsem prostě Chris, chlápek, který věří v sílu příběhů, v dobro v lidech a v to, že s úsměvem a trochou kreativity se dá zvládnout cokoliv. A teď mě omluvte, mám nápad na nový scénář a musím ho hned začít psát. Nebo možná upeču nějaké sušenky. Nebo obojí najednou!
📖 Přečti si celý můj příběh na Wattpadu.
„Mým velkým snem je mít jednou vlastní rodinu.“
